17. 2. 2017 | Hana Cintlová
Vrhli jste se do dobrodružství jménem copywriting nebo se k tomuto kroku co nevidět chystáte? Přečetli jste už nespočet návodů o tom, jak se stát copywriterem? Baví vás psaní textů a snažíte se tuto vášeň povýšit na co nejvyšší možnou profesionální úroveň? Hledání chyb v textu je vaším koníčkem, kterým neustále lezete na nervy svému okolí? Pak jste tu správně. Tentokrát však přeskočíme všechny dobře známé copywriterské zásady o odstavcích a zjednodušování. Dnes se zaměříme na detaily, díky kterým vás bude čtenářovo oko milovat.
Typický výjev z copywriterova dne: dopisujete poslední větu textu s vítězným pocitem, že je vaše dílo konečně hotové. Po obsahové stránce všechno sedí, každé slovo je na svém místě. Ještě to celé rychle přelétnout očima, aby tam nezůstal překlep nebo hrubka. Hotovo! Je to trefné, čtivé, bez chyby… ale něco tomu přece jen schází. Najednou si připadáte jako šéfkuchař stojící nad hrncem s omáčkou – vážně dobrou, lahodnou… ale něco jí zkrátka chybí. Je dost slaná, správně hustá, jenže… Nedokážete to popsat, ale víte, že stačí možná jedno zrnko, nepatrná špetka čehosi, co z obyčejně dobré omáčky udělá kulinářský zážitek. V tomto směru není od omáčky k textu daleko.
Tou poslední přísadou, která vašemu textu dodá ten „správný šmak“, je sjednocení. Než si povíme, co všechno je potřeba dát do latě, přečtěte si následující ukázku.
Letní čas letos začne v neděli 26. března. Ručičky hodin, budíků a hodinek si ve 02:00 hod. posuneme o hodinu vpřed (na 3 hodiny). Znamená to sice, že po sobotním večírku naspíme o 60 min. méně, na druhou stranu si budeme moct užívat opravdu dlouhé dny. Například 21. 7. slunce zapadne až ve 21.16 h. Také už se vidíte s rodinou či přáteli někde na zahradě či v kempu u grilu?
V neděli dvacátého devátého října nás čeká opačný postup. Ve tři hodiny ráno vrátíme čas o hodinu zpět, tedy na 2 hod. Budeme si moct dopřát delší spánek, ale světla si přes den užijeme méně. Třeba 7. prosince nastane západ slunce už ve čtyři hodiny odpoledne. Tato doba je jako stvořená pro večer s dobrou knihou a šálkem voňavého punče, co říkáte?
Jak se vám četlo? Že to šlo ztěžka? – Nyní si ukážeme, proč.
Letní čas letos začne v neděli 26. března. Ručičky hodin, budíků a hodinek si ve 02:00 hod. posuneme o hodinu vpřed (na 3 hodiny). Znamená to sice, že po sobotním večírku naspíme o 60 min. méně, na druhou stranu si budeme moct užívat opravdu dlouhé dny. Například 21. 7. slunce zapadne až ve 21.16 h. Také už se vidíte s rodinou či přáteli někde na zahradě či v kempu u grilu?
V neděli dvacátého devátého října nás čeká opačný postup. Ve tři hodiny ráno vrátíme čas o hodinu zpět, tedy na 2 hod. Budeme si moct dopřát delší spánek, ale světla si přes den užijeme méně. Třeba 7. prosince nastane západ slunce už ve čtyři hodiny odpoledne. Tato doba je jako stvořená pro večer s dobrou knihou a šálkem voňavého punče, co říkáte?
Abychom tento chaos zpřehlednili, vezmeme si na pomoc typografická pravidla.
Zkratky jsou kapitola sama o sobě. Mnohá slova nabízí hned několik správných možností pro zkrácení. S ohledem na čtenářovo oko si vyberme pouze jednu, které se budeme držet od začátku do konce.
Protože zkratky by si zasloužily vlastní článek, projdeme si nyní jen ty, s nimiž jsme se mohli setkat v ukázce:
Do třetice všeho dobrého. Takto by měl vypadat sjednocený text:
Letní čas letos začne v neděli 26. března. Ručičky hodin, budíků a hodinek si ve 2.00 hod. posuneme o hodinu vpřed (na 3.00 hod). Znamená to sice, že po sobotním večírku naspíme o 60 min. méně, na druhou stranu si budeme moct užívat opravdu dlouhé dny. Například 21. července slunce zapadne až ve 21.16 hod. Také už se vidíte s rodinou či přáteli někde na zahradě či v kempu u grilu?
V neděli 29. října nás čeká opačný postup. Ve 3.00 hod. ráno vrátíme čas o hodinu zpět, tedy na 2.00 hod. Budeme si moct dopřát delší spánek, ale světla si přes den užijeme méně. Třeba 7. prosince nastane západ slunce už ve 16.00 hod. odpoledne. Tato doba je jako stvořená pro večer s dobrou knihou a šálkem voňavého punče, co říkáte?
„Zase opravuješ ty chyby, které nikdo jiný nevidí?!“ – to budete během sjednocování textu zřejmě slýchat často. Nenechte se ale odradit. I jeden nepatrný tah totiž může udělat z průměrně povedeného obrazu mistrovské dílo. Totéž platí i o textu. Jeho nejednotnost vnímá každé oko, byť si to ani neuvědomujeme. Vždyť v psychologii se obecně ví, že při roztěkané pozornosti, kdy přecházíme z jednoho podnětu na druhý, se dokážeme soustředit jen těžko. A nespočet variant pro datum k roztěkanosti přímo vybízí.
Čtení vašeho textu by mělo být jako procházka krásnou zahradou. Když jdete zámeckým parkem po udržované pěšince, nic vám nebrání se rozhlížet kolem. Vnímáte kouzlo každého zákoutí, vůni květin, zpěv ptáků. Naopak, pokud se máte prodrat nepřístupnou džunglí, vynaložíte daleko více času i sil na manipulaci s mačetou než na obdivování přírodních krás. Smutné je, že v textu, který se podobá džungli, může být spousta skvostů – trefných myšlenek, nových informací, dobrých nápadů. Bohužel často mají, stejně jako vzácné orchideje, tu smůlu, že si jich během prosekávání cesty nikdo ani nevšimne. A to je škoda, nemyslíte?