Nejčastější chyby při psaní „cold emailů“

5. 10. 2020 | Tomáš Jukl

Tzv. „cold emails“ jsou druhem obchodního emailu potenciálnímu klientovi, se kterým jsme doposud nenavázali žádný vztah. Jsou tedy, podobně jako „cold calls“, prvním kontaktem. V dnešním blogu ukážu několik velmi častých chyb, díky kterým je tento první kontakt zároveň zpravidla posledním.

  1. Emailu nepředchází průzkum

    Cold neznamená „na blind“, takže nejprve je třeba zjistit si potřebné informace o firmě: jak je veliká, jakou má strukturu, kdo bude rozhodovat o případném byznysu. Jestli už historicky s někým jako my spolupracovala, a jak to dopadlo. Neudělat tento průzkum znamená, že váš email bude příliš obecný a jeho příjemce bude mít (zcela oprávněný) pocit, že ho ve skutečnosti nezajímáte a podobné emaily zřejmě střílíte od boku na všechny strany. Pořádný research je tedy nutnost. I tady totiž platí, že práce kvapná, málo platná.

  2. Email je psán firmě, ne konkrétní osobě

    Součástí průzkumu by mělo být i nalezení konkrétní osoby, která má v cílové firmě váš byznys na starosti. S tím pomůže zpravidla kombinace Google a LinkedIn a k cílovému člověku se nakonec dostanete. Pokud email neadresujete konkrétní osobě, rapidně snížíte šanci na odpověď.

    TIP: jméno příjemce použijte více než jednou. Jak už říkal Dale Carnegie: jméno člověka je pro něj ten nejsladší a nejdůležitější zvuk v kterémkoli jazyce. Co třeba na konec emailu doplnit „děkuji za Váš čas, pane Dvořáku“?

  3. Špatný předmět

    Předmět emailu je to první (a pro spoustu odesílatelů bohužel také poslední), co příjemce uvidí. Jak by tedy určitě neměl vypadat?

    • A) Příliš vágní: obecné předměty typu „Pozdrav z naší firmy“ nebo „Jak se máte?“ znějí naprosto prázdně, falešně a nemají žádný efekt.
    • B) Příliš horlivý: stejně jako nezvete na romantickou procházku někoho, komu jste se právě představili v metru, tak nemůžete nabízet schůzku ani služby hned v předmětu emailu.
  4. Irelevantní nabídka

    Když už se dostaneme ke správnému člověku ve firmě, je třeba také myslet na to, jaké cíle má právě tato osoba na své pozici. Jiné sleduje obchodník firmy, jiné marketingový ředitel, jiné majitel firmy. Když provoznímu řediteli přijde email s nabídkou „zvedneme 5x dosah vašich sociálních sítí“, asi ho to nebude zajímat tolik, jako zvýšení obratu za při zachování nákladů.

  5. Neurčité vyznění emailu

    Pokud není jasné, co se po příjemci chce, co za to dostane a co přesně má následovat, pravděpodobnost jeho odpovědi se opět dost sníží. I tak se ale často objevují emaily s texty jako „potkáme se na toto během příštích dní?“, což samozřejmě zůstává zpravidla bez odezvy. Místo toho zkuste mnohem konkrétnější výzvu, jako např. „pokud je pro vás toto řešení zajímavé, rád to s vámi proberu na krátké schůzce. Myslím, že bychom se mohli bez problému vejít do jedné hodiny, během které vám vše ukážu. Mohli bychom se potkat v tomto nebo příštím týdnu? Dejte mi prosím včas vědět.“

Na závěr doplním ještě jedno zlaté pravidlo. Několikrát si email před odesláním přečtěte, pak si dejte pauzu, pak si jej opět po čase přečtěte znovu. Pokud při jeho čtení přemýšlíte nad tím, jestli to zní jako zcela očividný prodejní email, tak věřte, že to tak je. Dejte si s emailem na čas. Nebojte se jej znovu překopat. Věnujte dostatek času průzkumu, ať je z textu jasné, že firmu znáte. Věřte, že se to vyplatí: je lepší jen několik správně napsaných a zacílených emailů než mohutná střelba naslepo.